Povodeň vs. záplava v pojistkách nemovitostí: Co vám pojišťovna skutečně zaplatí

Stálo vám někdy voda v podkroví kvůli silnému dešti? A pak vám pojišťovna řekla, že to není povodeň, ale záplava - a že to nekryje? Nejste sami. Mnoho lidí v Česku si myslí, že když mají pojištění nemovitosti, jsou chráněni před všemi vodními škodami. To je ale velká chyba. Povodeň a záplava jsou v pojišťovnictví dva zcela odlišné pojmy - a rozdíl mezi nimi může znamenat tisíce, nebo dokonce miliony korun na vaší účetní knížce.

Co je povodeň, a co je záplava - opravdová definice

Povodeň není jen to, že vám voda naplnila sklep. Podle Vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) je povodeň mimořádný jev, kdy voda z řeky, potoka nebo vodní nádrže překročí břehy a vytéká do okolí. To znamená: pokud se voda z Moravy nebo Svratky vylila na ulici, a pak se dostala do vašeho domu, je to povodeň.

Záplava je něco jiného. Je to voda, která se do vaší nemovitosti dostala jiným způsobem - například z důvodu silného deště, který přetížil střechu, kanalizaci nebo základovou desku. Nebo když se vám praskla hadička na kuchyňském kohoutku. To všechno je záplava. A i když se to zdá jako malý rozdíl, v pojišťovně to znamená velký rozdíl v krytí.

Proč pojišťovny rozlišují povodeň a záplavu?

Pojišťovny nejsou zlomyslné. Rozlišují tyto pojmy, protože rizika jsou jiná. Povodeň je přírodní katastrofa, která se může dotknout celé oblasti - třeba tisíců domů najednou. To je pro pojišťovnu velké finanční riziko. Záplava je často lokální, jednotlivá událost - třeba jen vaše domácnost.

Výsledek? Většina základních pojištění nemovitosti neobsahuje povodeň. Musíte ji přidat jako doplněk. Záplava je ale často součástí základního pojištění - a to i v případě, že se jedná o vodu z deště nebo z kohoutku. Ale pozor: to platí jen pro škody na stavbě. Ne pro nábytek, televizi nebo boty v sklepě.

Kde vaše nemovitost stojí - a co to znamená pro pojištění

Nezapomeňte: pojišťovny nevybírají rizika z hlavy. Používají oficiální povodňové mapy České republiky. Ty rozdělují území do čtyř zón podle rizika povodní.

• Zóna 1 - minimální riziko. Přírodní voda se téměř nikdy nevylévá.
• Zóna 2 - nízké riziko. Povodeň se může stát jen v extrémních podmínkách.
• Zóna 3 - střední riziko. Povodně se vyskytují pravidelně, ale ne každý rok.
• Zóna 4 - extrémní riziko. Oblasti v blízkosti řek, kde se povodně stávají každých pár let. Tady je pojištění proti povodním často neexistující.

V zóně 4 vám některé pojišťovny vůbec neprodají pojištění proti povodním. Ale můžete si pořídit jen záplavu - což je lepší než nic. Pokud byste však měli jen povodeň a nezáplavu, a voda by vám při dešti přišla z křížení kanalizace, pojišťovna by vám nic nezaplatila.

Co kryje pojištění nemovitosti, a co nekryje

Je důležité pochopit: pojištění nemovitosti kryje jen stavbu. To znamená:

• stěny, strop, podlahy
• okna, dveře, střecha
• trubky, vytápění, elektroinstalace
• pevně připojené klimatizace nebo kuchyňské linky

Nekryje to:

• nábytek
• televizi, počítač, pračku
• oděvy, knihy, dětské hračky
• zahradní vybavení

To všechno kryje pojištění domácnosti. A to je ta druhá část, kterou musíte mít. Pokud máte jen pojištění nemovitosti a voda vám zničí celý sklep, pojišťovna vám zaplatí opravu betonové podlahy - ale ne vaše 120 000 Kč za nový nábytek. To se stává každým rokem. Podle České asociace pojišťoven 68 % lidí, kteří měli škodu z vody, mělo jen pojištění nemovitosti. A to je chyba.

Reálné případy - co se stalo lidem

Na fóru RIXO.cz uživatel "Petr1985" popsal, jak mu v roce 2023 při silném dešti voda naplnila sklep. Pojišťovna zaplatila 85 000 Kč na opravu zdiva - ale odmítla krytí vybavení, které stálo 120 000 Kč. Měl jen pojištění nemovitosti.

Naopak "Jana_M" z Olomouce měla sjednané obě pojištění. Když v roce 2021 přišla povodeň, pojišťovna jí zaplatila 2,8 milionu Kč na opravu domu a 650 000 Kč na nábytek, elektroniku a oděvy. Rozdíl? Měla pojištění domácnosti.

Takže když si někdo řekne: "Mám pojištění, tak jsem v bezpečí" - ten někdo se může ocitnout v situaci, kdy má opravený dům, ale žádné základní věci, které potřebuje k životu.

Co ještě kryje pojišťovna - a co ne

Některé pojišťovny, jako KB Pojišťovna nebo Generali, kryjí i náklady na přesunutí věcí mimo domov, pokud je to nutné kvůli povodni. Maximální limit je obvykle 20 000 Kč. To může být užitečné, když potřebujete přesunout nábytek na nájemní byt.

Ale nekryjí:

• škody způsobené špatnou údržbou (např. prasklá hadička, kterou jste nevyměnili 10 let)
• škody způsobené záměrným jednáním
• škody, které vznikly, protože jste nezabezpečili vstupy pytli s pískem

Je to logické: pojišťovna nekryje škody, které byste mohli předcházet. Pokud jste věděli, že vás čeká povodeň, a neudělali jste nic, může vám pojišťovna odmítnout platbu.

Kdo to platí nejvíc - a kdo je nejvíce ohrožen

Podle dat České asociace pojišťoven z roku 2022 je pouze 32 % vlastníků nemovitostí v Česku pojištěno proti povodním. V oblastech s vysokým rizikem (zóna 3 a 4) je to ale 57 %. To znamená, že lidé, kteří mají největší riziko, jsou častěji pojištění. Ale i tak je to málo.

Trh s pojištěním nemovitostí v Česku v roce 2022 dosáhl 18,7 miliardy Kč. Z toho přibližně 1,5 miliardy Kč bylo zaplaceno za rizika spojená s vodou - tedy 8 %. To je hodně. Ale většina těchto peněz jde na záplavy - ne na povodně.

Největší pojišťovny na trhu - Generali, Kooperativa, Allianz a ČSOB - drží 68 % trhu. A všechny nabízejí možnost sjednat povodeň a záplavu odděleně. Některé, jako Direct, už mají jednu smlouvu pro obě rizika. Ale i tam platí: v zóně 4 se povodeň často nekryje.

Co dělat, abyste neztratili peníze

První krok: zkontrolujte, v jaké zóně je vaše nemovitost. Vstupte na web www.povodne.cz a zadajte adresu. Uvidíte, zda je vaše nemovitost v zóně 1, 2, 3 nebo 4.

Druhý krok: zkontrolujte svou smlouvu. Podívejte se, zda máte pojištění proti povodni. Pokud ne, přidejte ho. A nezapomeňte na pojištění domácnosti - bez něj nekryjete nábytek.

Třetí krok: nečekáte na dešť. Pokud víte, že se blíží povodeň, zabezpečte vstupy pytli s pískem. Přesuňte cennosti do vyšších míst. Vytáhněte elektroniku ze sklepů. To vám může ušetřit tisíce korun.

Čtvrtý krok: vyberte si komplexní smlouvu. Některé pojišťovny, jako Generali nebo Kooperativa, nabízejí tzv. pojištění domova - to je jedna smlouva, která zahrnuje nemovitost i domácnost. To je nejjednodušší způsob, jak se neztratit.

Co se bude dít v budoucnu

Klimatické změny znamenají, že extrémní deště a povodně se budou stávat častěji. Podle prognózy České asociace pojišťoven do roku 2025 bude 45 % vlastníků nemovitostí pojištěno proti povodním - to je nárůst z 32 %.

Některé pojišťovny už začaly používat dynamické pojištění. To znamená: když se změní povodňová mapa, automaticky se změní i vaše pojistné. Pokud se vaše oblast přesune do vyšší zóny, vaše pojistné může stoupat.

A co se stane, když se vaše nemovitost ocitne v zóně 4? Některé pojišťovny už začaly omezovat nabídku pojištění proti povodním. V oblastech kolem Moravy se v posledních letech stává, že pojišťovny vůbec nechcou pojišťovat domy proti povodním. Záplava - ano. Ale povodeň - ne.

To je budoucnost: čím větší riziko, tím dražší nebo vůbec nekryté pojištění. A pokud nebudete mít pojištění domácnosti, budete mít opravený dům - ale bez nábytku, bez televize, bez věcí, které vám vydržely 20 let.