Když přemýšlíte o návrhu dětského pokoje, nejde jen o to, aby byl hezký. Jde o to, aby fungoval. Dítě tam spí, učí se, hraje, roste. A každá fáze vývoje si vyžaduje jiné řešení. Mnoho rodičů si myslí, že dětský pokoj musí být plný barevných obrázků a hraček. Ale skutečně úspěšný design je ten, který se mění spolu s dítětem - a nezatěžuje vás každý rok novým nábytkem.
Co dětský pokoj opravdu potřebuje?
Nejprve si dejte na papír základní potřeby. Ne všechny děti potřebují hračkovou zónu. Některé se raději věnují čtení, kreslení nebo hraní s legem na podlaze. Zjistěte, jak vaše dítě tráví čas. Pak teprve začněte plánovat.
Nezapomeňte na tři klíčové oblasti: spánek, učení a hra. Každá z nich potřebuje své místo - ale nemusí to být tři oddělené místnosti. V malém pokoji se to dá vyřešit inteligentním rozdělením prostoru. Například postel může být na výšce, pod ní pak bude pracovní stůl nebo hračková zóna. Takto šetříte místo a zároveň dáváte dítěti jasné hranice.
Barevné volby: méně je více
Nejčastější chyba? Příliš mnoho barev. Dětský pokoj v barvách jako fuchsia, kyselá zelená a oranžová nevytváří radost - vyvolává přetížení. Vědecké studie ukazují, že klidné, přírodní odstíny jako světle šedá, jemná modrá nebo teplá bílá pomáhají dětem lépe spát a soustředit se.
Barvy můžete přidat pomocí příslušenství - polštářů, koberečků, obrazů. Takto můžete barvy měnit podle věku dítěte, aniž byste museli přebarvovat stěny. A když se dítě roste, jednoduše vyměníte tyto prvky. Je to levnější, flexibilnější a ekologičtější.
Nábytek: volte kvalitu, ne počet
Nezakupujte celou sadu nábytku najednou. Dítě se rychle mění. Postel, která je ideální pro dítě ve třech letech, je už za pět let příliš malá. Místo toho vybírejte nábytek, který se dá upravovat. Například postele s možností prodloužení, stoly s regulovatelnou výškou, skříně s přepážkami, které můžete přesouvat.
Nezapomeňte na bezpečnost. Všechny hrany by měly být zaoblené, šuplíky musí mít bezpečnostní zámky a nábytek musí být pevně upevněný k zdi. V České republice platí norma ČSN EN 716 pro dětské postele - zkontrolujte, zda nábytek tuto normu splňuje. Není to jen otázka estetiky, ale bezpečnosti.
Osvětlení: přirozené a adaptabilní
Děti potřebují více světla než dospělí - a to nejen při čtení. Přirozené světlo je nejlepší. Pokud máte okno, nechte ho volné. Žaluzie nebo lehké záclony jsou ideální. V noci potřebujete měkké, teplé osvětlení. Vyhýbejte se bílému LED světlu - způsobuje poruchy spánku.
Uvažte o třech typech osvětlení: hlavní (např. stropní lampa), pracovní (např. stolní lampa s regulací jasu) a noční (malá, teplá lampa u postele). A pokud chcete, aby dítě mělo kontrolu nad svým prostředím, dejte mu možnost zapínat noční světlo samo. To mu dá pocit bezpečí a nezávislost.
Uklízení: naučte dítě, nebojte se systému
Proč se dětský pokoj tak rychle rozpadá? Protože dítě neví, kam co dát. Návrh, který nezahrnuje jednoduché systémy pro uklízení, je navržený pro chaos. Používejte nízké koše, otevřené regály, šuplíky s jasnými popisky nebo obrázky. Dítě ve třech letech už ví, co je autíčko, a ví, kam ho dát - když vidí obrázek auta na koši.
Nezatěžujte dítě složitými systémy. Stačí tři místa: jedno pro hračky, jedno pro knihy, jedno pro oděvy. Pokud se toto udržuje, dítě se učí odpovědnosti - a vy se nebudete každý večer snažit vyčistit pokoj, který vypadá jako po vichřici.
Flexibilita je klíč
Nejlepší návrh dětského pokoje není ten, který vypadá jako z katalogu. Je to ten, který se může měnit. Dítě ve čtyřech letech potřebuje hračky na zemi. Ve šesti už potřebuje stůl na kreslení. Ve dvanácti už chce mít místo pro knihy, počítač a trochu soukromí.
Navrhujte s představou, že pokoj bude žít s dítětem. Používejte nábytek, který se dá přestavovat. Volte stěny, které se dají přebarvit. Místo fixních stěn z hraček používejte magnetické nebo kreslitelné povrchy. Takto můžete pokoj přizpůsobovat věku, zájmům a potřebám - bez nákladné rekonstrukce.
Na webu Interium Pro najdete desítky reálných příkladů, jak se dětské pokoje mění od kojeneckého věku až po dospívání. Nejde jen o estetiku - jde o to, jak prostor podporuje rozvoj.
Co nechat být
Nechte místo pro nečekané. Dítě se může najednou začít zajímat o hvězdy, o rostliny, o létání. Nechte místo na stěně, kam může přilepit obrázky. Nechte prostor na podlaze, kam může položit kobereček a vytvořit vlastní svět. Nechte místo pro překvapení - protože děti nežijí podle plánů. A ten, kdo navrhuje pokoj pro dítě, musí být připravený na to, že se všechno změní.
Napsat komentář