Co se dává pod laminátovou podlahu: podložka, parozábrana a výběr (2025)

Nejčastější chyba u laminátu? Lidi řeší dekor, ale zapomenou na to, co je pod ním. Přitom právě spodní vrstvy rozhodují, jestli bude podlaha tichá, stabilní a bez vlhkostních problémů. Tady máš jasnou odpověď: co dát pod laminát, kdy použít parozábranu, jakou podložku vybrat pro panelák, dům, podlahové topení i křivé podklady - plus postup, checklisty a časté pasti.

• TL;DR: Na minerální podklad (beton, anhydrit) vždy patří parozábrana + podložka. Na dřevěný podklad parozábranu nedávej, zvol „dýchající“ podložku.
• Tloušťka podložky 1,5-3 mm stačí. Čím měkčí podložka, tím víc hrozí poškození zámků. Nevyrovná křivý podklad.
• Pro podlahové topení vybírej nízký tepelný odpor (R ≤ 0,05 m²K/W pro podložku) a celkově se drž pod 0,15 m²K/W.
• Hluk směrem k sousedům řeš akustikou (ΔLw), ne tloušťkou. Dobrý podklad přidá 18-22 dB.
• Nedávej dvě podložky na sebe. A na vlhký potěr nepatří vůbec žádná plovoucí podlaha.

Co patří pod laminát: vrstvy a kdy je použít

Pod laminátovou podlahu patří dvě základní věci: parozábrana (když je potřeba) a podložka pod laminát (vždy). Smysl je jasný - ochránit laminát před vlhkostí, ztišit kročejový hluk, vyrovnat drobné nerovnosti a chránit zámky před punktovým tlakem.

Vrstvy zespodu nahoru u běžného betonu/anhydritu:

• Nosná konstrukce (strop, potěr).
• Parozábrana (PE fólie min. 200 μm) - pokud jde o minerální podklad.
• Podložka (materiál podle situace).
• Laminát (plovoucí způsob).

Kdy parozábranu vynechat? Na dřevěných podkladech (prkenná podlaha, OSB) parozábrana škodí, protože uzavírá vlhkost. Tady chceš „dýchající“ podložku.

Co od podložky čekat:

• Akustika: zlepšení kročejového hluku ΔLw (měřeno dle EN ISO 10140, hodnoceno podle EN ISO 717-2). Čím víc dB, tím líp pro sousedy pod tebou.
• Stabilita: únosnost v tlaku a odolnost vůči stlačení - chrání zámky. U laminátu hledej vysokou pevnost v tlaku a nízkou trvalou deformaci.
• Tepelný odpor: důležité pro podlahové topení. Podložka by měla mít co nejnižší R.
• Absorpce nerovností: drobné mikro nerovnosti OK, ale „schody“ a boule řeš stěrkou.

Nejpoužívanější materiály podložek (podle EN 16354 - norma pro podložky pod plovoucí podlahy):

• PE pěna (1,5-3 mm): levná, snadná na pokládku, slušná akustika do místnosti, menší únosnost. Do méně namáhaných prostor nebo s nábytkem na větších plochách.
• XPS (3-5 mm, extrudovaný polystyren): lepší únosnost než PE pěna, umí o něco líp doladit drobné nerovnosti. Pozor na přílišnou tloušťku - měkkost = riziko kliků.
• Korek (2-3 mm): přírodní, stabilní, dýchá. Skvělý na dřevěné podklady, ale neposkytuje parozábranu.
• PU/minerál (1,8-2 mm): špičková akustika (často +18 až 22 dB ΔLw), vysoká únosnost, malý tepelný odpor. Výborné do bytů a s podlahovým topením.
• Gumokorek (2-3 mm): vysoká odolnost, dobrá akustika, vhodné pro vyšší zatížení. Mírně vyšší tepelný odpor.
• Plstěné/papírové podložky: dýchají, hodí se na dřevěný podklad; u minerálních podkladů jen s parozábranou.

Parozábrana - kdy ano a jak silná:

• Na beton/anhydrit vždy parozábrana PE 200 μm (SD ≥ ~75 m), přesah pásů min. 20 cm, spoje přelepit těsnicí páskou, okraje vytáhnout 3-5 cm ke stěně a seříznout až po soklech.
• Na dřevo parozábranu nedávej. Vlhkost musí mít kudy utéct.

Moisture reality check: Pokud potěr není vyschlý, nepokládej nic. Orientační limity CM (karbidová metoda), které používají výrobci a odpovídají běžné praxi:

• Cementový potěr: ≤ 2,0 CM% bez topení, ≤ 1,8 CM% s topením.
• Anhydrit: ≤ 0,5 CM% bez topení, ≤ 0,3 CM% s topením.

Rovinnost: Výrobci laminátu běžně vyžadují max. 2 mm na 2 m latě. Podložka tohle nedožene. Nerovnosti řeš samonivelační stěrkou.

Jak vybrat a položit: jednoduchý postup

Tady máš krátké rozhodovací kolečko a pak jasný postup pokládky.

Rozhodovací pravidla (zjednodušeně):

• Minerální podklad (beton, anhydrit) → parozábrana + podložka.
• Dřevěný podklad (prkna, OSB) → bez parozábrany, dýchající podložka (korek/plst).
• Podlahové topení → podložka s nízkým R (ideálně R ≤ 0,05 m²K/W), celá skladba do ~0,15 m²K/W.
• Hluk k sousedům → akustická podložka s ΔLw ~18-22 dB (PU/minerál, kvalitní XPS/gumokorek).
• Nerovnosti → vyrovnat stěrkou, ne tlustší podložkou.

Krok za krokem - příprava a pokládka:

1. Změř vlhkost podkladu (CM metodou). Pokud jsi nad limitem, počkej nebo dosuš. Na vlhký potěr laminát nepatří.
2. Zkontroluj rovinnost (2 m lať, max. 2 mm propad/zlomy). Opravy udělej stěrkou; hrboly zbrousit.
3. Vysaj prach, podklad musí být čistý, suchý a soudržný. U anhydritu odstraň sintr (brus/podkladový nátěr dle výrobce stěrky).
4. Parozábrana: Rozviň pásy s přesahem 20 cm, spoje přelep, vytáhni fólii na stěny o 3-5 cm. Stoupací trubky a prostupy utěsni páskou.
5. Podložka: Pokládej roli po roli, kratší stranou kolmo na směr lamel. Tím se ti spoje podložky nepotkají se spoji laminátu. Spáry slep vhodnou páskou (u korku není nutné, pokud výrobce neříká jinak).
6. Akustické detaily: V rizikových místech (prahy, přechody) dbej na čisté spojení bez mezer. Akustika je citlivá na netěsnosti.
7. Laminát: Nech aklimatizovat 48 hodin v místnosti. Dilatace 10-12 mm u stěn a fixních prvků. První řadu srovnej na provázek, klíny. Zámky zacvakávej pod ostrým úhlem, bez hrubé síly a bez houpavého podkladu.
8. Podlahové topení: Nastav podle protokolu náběh - start na cca 18-20 °C, zvyšuj o 2-3 °C denně. Náhlé šoky nedělej.
9. Sokly: Parozábranu a podložku po obvodu seřízni až po montáži soklů, ať kryjí dilataci.

Pro tipy z praxe:

• Nedávej podložku přes prahy jako „most“. Vždy přerušíš ve dveřích a vyřešíš přechodovou lištou, jinak zvuky cestují.
• Kolečkové židle? Použij podložku s vysokou odolností ve stlačení a pod židli chránič.
• Těžké skříně a ostré nohy nábytku roznes na větší plochu (ploché podložky pod nohy).

Konkrétní volby podle situace: byty, domy, topení, sklepy

Teď si to převeď na reálné scénáře.

Panelák nad sousedy (akustika je priorita):

• Podklad: betonové panely nebo potěr.
• Parozábrana: ano (PE 200 μm).
• Podložka: PU/minerál 1,8-2 mm (ΔLw cca 18-22 dB) nebo kvalitní gumokorek 2 mm. Vysoká únosnost v tlaku, malý tepelný odpor.
• Na co bacha: slep všechna přesažení, aby akustika „neutekla“. Po obvodu nevtlačuj podložku pod sokl do křeče - nech dilataci.

Novostavba s podlahovým topením:

• Podklad: anhydrit nebo cementový potěr s topnými hady.
• Parozábrana: ano (u minerálního podkladu vždy).
• Podložka: nízký R - například PU/minerál 1,8 mm nebo certifikované „floor heating“ podložky s R ~0,01-0,04 m²K/W. Sleduj, aby celá skladba zůstala do ~0,15 m²K/W (požadavek běžný u výrobců laminátu).
• Na co bacha: nespouštěj topení naplno hned po pokládce. Respektuj protokol vytápění. Zkontroluj CM hodnoty - anhydrit musí být skutečně suchý.

Starší dům nad sklepem (riziko vlhkosti, chlad):

• Podklad: cementový potěr nebo starší beton.
• Parozábrana: povinně, slepovat a dotěsnit prostupy.
• Podložka: spíš s lepší akustikou a únosností (XPS 3 mm nebo PU/minerál 2 mm). Pokud je pocit chladu, řeš to primárně zespodu (izolace stropu sklepa), ne tlustší podložkou pod laminát.
• Na co bacha: otestuj vzlínání - položením kousku fólie na 24-48 hodin. Kondenzace? Nejdřív řeš hydroizolaci, ne pokládku.

Dřevěná prkenná podlaha nebo OSB (rekonstrukce bez demontáže):

• Parozábrana: ne. Zvol dýchající podložku - korek 2 mm nebo plst.
• Vyrovnání: skřípající prkna přišroubuj, dorovnej výšky, spáry tmelem na dřevo. Případně polož tenkou OSB celoplošně a teprve na ni podložku + laminát.
• Na co bacha: dřevo pracuje - nech dilataci i kolem sloupků, trubek a prahů.

Domácí kancelář s kolečkovou židlí:

• Podložka: vysoce únosná (PU/minerál, kvalitní XPS). Levná měkká pěna se časem „prošlápne“ a zatíží zámky.
• Ochrana: transparentní podložka pod židli prodlouží životnost.

Tabulky, checklisty a rychlý tahák

Orientační srovnání typů podložek a jejich vlastností (typické hodnoty, skutečné se liší dle výrobce):

Nákupní checklist (ať nic neuteče):

• Typ podkladu: minerální vs. dřevěný.
• Vlhkost podkladu (CM hodnoty) a protokol o vyschnutí.
• Parozábrana PE 200 μm (na beton/anhydrit) + těsnicí pásky.
• Podložka: akustika (ΔLw), tepelný odpor (R), únosnost (údaje dle EN 16354), tloušťka 1,5-3 mm.
• Specifika: podlahové topení, riziko vlhkosti, hlučnost bytu.
• Doplňky: klíny, přechodové lišty, sokly, chránič pod kolečkové židle.

Checklist pokládky:

• Rovinnost do 2 mm/2 m, podklad čistý a suchý.
• Parozábrana s přesahem 20 cm, spoje utěsněné, vytažené ke stěnám.
• Podložka kolmo ke směru lamel, spáry slepené/přiložené dle typu.
• Dilatace 10-12 mm u všech pevných bodů.
• Aklimatizace lamel 48 h v místnosti.
• Postupný zátop u podlahového topení.

Tahák: co nikdy nedělat

• Nedávej dvě podložky na sebe „pro jistotu“.
• Neskrývej nerovnosti tlustší podložkou - uděláš si houpací podlahu.
• Na dřevo nedávej parozábranu - riskuješ plísně.
• Nepokládej na vlhký potěr ani s parozábranou.
• Nepodceň dilataci - laminát se hne, i když se tváří stabilně.

Mini‑FAQ, časté pasti a co dělat, když se něco pokazí

Potřebuji podložku, když má laminát integrovanou podložku?

Ne. Pokud má výrobce lamel už přilepenou podložku, další vrstvu nepřidávej - zničil bys stabilitu spojů. Na minerální podklad ale dej parozábranu.

Musí být parozábrana vždy?

Ne. Na dřevěných podkladech ne. Na betonu/anhydritu ano - chrání před vlhkostí zespodu i difuzí.

Jak tlustou podložku zvolit?

Drž se 1,5-3 mm. Tloušťka není lék na nerovnosti. Příliš měkká a tlustá podložka zkrátí životnost zámků.

Vyrovná podložka křivý podklad?

Ne. Drobné mikro nerovnosti ano, ale „vlny“ nebo propady vyřeš stěrkou. Požadavek rovinnosti je běžně 2 mm na 2 m.

Jaké pásky používat?

Na parozábranu pásky kompatibilní s PE (často hliníková nebo PE páska). Na spojení podložek použij pásku doporučenou výrobcem podložky.

Lze použít starý koberec jako podložku?

Nedělej to. Koberec je příliš měkký, drolí se, drží prach a vlhkost, navíc zhoršuje stabilitu zámků.

Co je dobrá hodnota akustiky ΔLw?

Pro byty cíl 18-22 dB. Pozor - rozdíl mezi „hlukem v místnosti“ (pohyb po podlaze) a „hlukem k sousedům“ (kročejový hluk do spodního bytu) je jiný test. Sleduj ΔLw.

Podlahové topení: jak hlídat tepelný odpor?

Výrobci laminátu často uvádějí maximum skladby kolem 0,15 m²K/W. Podložka by měla mít ideálně do 0,05 m²K/W. Zbytek tvoří laminát (typicky 0,05-0,08 m²K/W podle tloušťky a hustoty).

Mohu kombinovat korkovou podložku a parozábranu?

Ano, ale pozor: parozábranu dej pod korek (u minerálních podkladů). Na dřevo parozábranu nedávej vůbec.

Podlaha „dutě“ zní. Čím to je?

Typické příčiny: nerovný podklad (mikrodutiny), neslepené spoje podložky, nedotáhlé zámky, příliš měkká podložka. Zkontroluj rovinnost, přelep spoje, vyměň podložku za únosnější.

Praskají zámky nebo se dělají spáry.

Často kombinace nerovností + měkké podložky + těžký nábytek. Řešení: podklad srovnat, použít podložku s vyšší únosností (PU/minerál/gumokorek), při montáži kontrolovat spoj na rovnou plochu.

Zápach po položení.

Levné podložky a lepidla mohou vydávat zápach. Větrej, zvaž výměnu za certifikovaný materiál (třída E1, příp. nízkoemisní certifikace). Nesmí jít o vlhkost - zkontroluj parozábranu.

Další kroky a rychlé „troubleshooting“ scénáře:

• Podklad je o pár mm křivý: přebruste hrboly, do propadů dej samonivelační stěrku. Podložkou to „nezachráníš“.
• Nemám CM měření a spěchám: udělej aspoň test s fólií (48 h). Pokud se sráží voda, nepokládej.
• Nejsem si jistý výběrem: napiš si parametry (typ podkladu, topení, akustika, rozpočet) a porovnej 2-3 podložky s certifikací EN 16354. V obchodě chtěj datasheet.
• Byt je extrémně hlučný: hledej podložky s ΔLw ≥ 20 dB a zvaž i další opatření (textilie, závěsy, koberce).
• Podlahové topení a tlustý laminát: zkontroluj součet R. Pokud jsi nad 0,15 m²K/W, zvaž tenčí laminát nebo jinou podložku.

Poznámka k normám a požadavkům: Podložky a jejich zkoušky se řídí EN 16354 (klíčové parametry jako stlačitelnost, dynamické zatížení, odolnost v tlaku), kročejový hluk dle EN ISO 10140/717-2. Požadavky na vlhkost potěrů vycházejí z běžné praxe výrobců laminátu a stavebních norem (CM metoda). Konkrétní limity vždy ověř v dokumentaci k tvé podlaze (Quick-Step, Egger, Krono aj. mají vlastní tabulky a maxima pro tepelný odpor i rovinnost).

Jestli chceš mít jednou práci hotovou na roky, drž se jednoduchého receptu: suchý a rovný podklad, správně položená parozábrana, kvalitní podložka, žádné dublování vrstev a poctivá dilatace. Zbytek už je rutina.